Helsinky

Helsinky

Holky na zastávkách

si upravujou vlasy

létem zubožený šaty

a všechny maj na sobě

stejný kožený bundy

smutný naděje na vzpouru

krátkozraký představy

a ani potuchy vo chvění

vo zlozvyku co hnízdí v hubě

ale chvíli jedem bez lístku

načerno ve světě dospěláků

třeba nás pustěj do baru bez papírů

děsivě spalující pohledy

lavičky a mezi ně schovaný dávky

ty úspěšný tahaj v igelitkách z luxusního vobchoďáku žrádlo pro psy

a roky ubíhaj ve stejnejch kolejích

až moc spěšně

drsňáci plivou po zemi svý dětství

votvíraj zipy a klíny

roznožený na pedálu bicích

srdce pumpuje basy

čistý svědomí schází

v nádobí nedojezený city

máminy nekonečný strachy

nevyřčený toky myšlenek

zmeškaný hovory

i když bys chtěl všechno prozradit

říct vo jizvách v rukávech

bráchovejch bílejch čárách

co neznačej přechod pro chodce.

Někdo si voblíká svatební šaty

zbytečně přemejšlí vo krásách světa

bez svěracích kazajek a kovovejch pout

mladá anorektička se hroutí za zvuku balady

kafe v ústavu chutná po snech

ploty po vatě

dny naskakujou do dveří a nechávaj je votevřený

svý dědictví si nesem s sebou

bez zášti vůči známejm tvářím na fotkách

v duši košile který nejde zapnout

u reklamního poutače holubi co hledaj tučný roky

bez pocitu viny

zatloukáme do trámu hřeby

za mřížema mučednický svině

svět vyřešíme zmáčknutím tlačítka

žádnej stesk po ptačím zpěvu

na rodnejch hroudách města

vržou starý povozy

přes traumata dětství

přes nesplněný prázdninový přání

který chodí mezi koleje

zalejvat prodavač z hudebního ráje

a z vobočí mu čouhá šedej jazz

hejno výrů na nákupních palácích

pozoruje dvousetletý Helsinky

v neonech co vodprejskávaj vod peněženek

na znamení konce jedný epochy.